Letošní “Naděje” bez nadějné Anetky

Posted on by 2 comments
aneta-holasova

Zdroj: rodinný archiv

Liberec bude již brzy hostit další ročník prestižní mezinárodní soutěže juniorů Olympic Hopes Cup 2016. Na letošních “Nadějích” však bude chybět naše velká naděje Aneta Holasová. Aneta se v červnu zúčastnila Mistrovství Evropy juniorů ve švýcarském Bernu, kde její forma slibovala parádní výsledky. Při rozcvičení si však zranila  koleno a v závodu se nepředstavila.  Následovala operace, berle a dlouhé týdny mimo tělocvičnu..

Bohužel zranění jsou součásti gymnastiky a ne vždy se jim dá předejít. Víme však, že Aneta je bojovnice. A protože se často ptáte, jak se jí daří a kdy bude opět závodit, požádala jsem jí o rozhovor. 

1.Anetko, můžeš nám na začátek popsat povahu tvého zranění?

V rozcvičení před závodem jsem se při přeskoku /Jurčenko s vrutem/ trochu ztratila, špatně jsem dopadla a ruplo mně v koleni… Hodně to bolelo a nemohla jsem se na nohu vůbec postavit. Dostala jsem na koleno led a následně byla odnesena do hlediště, abych se na holky mohla aspoň dívat. Po závodě jsem jela na vyšetření do nemocnice.

2. Bylo tvé zranění podobné tomu, které při tréninku loni postihlo Riu?

Podobné bylo v tom, že jsme si obě přetrhly přední křížový vaz. Já jsem bohužel ještě měla natržené oba postranní vazy a poraněný meniskus.

3. Jak probíhala operace a následná léčba v samotném Bernu?

Zásadní bylo hlavně rozhodnutí ohledně operace. Hned ve středu večer nám ji nabídli a ve čtvrtek jsme jeli znovu do nemocnice na konzultaci, kde nám vše vysvětlili a popsali. Naštěstí tam se mnou byli rodiče. Vše okolo operace jsme probírali s lékaři velmi dlouho. Byli velmi milí, hodně se nám věnovali a vůbec jsme neměli pocit, že bychom je našimi neustávajícími otázkami nějak otravovali. Operaci naplánovali hned na další den, pátek, a dokonce lékař, který mě měl operovat, si kvůli mé operaci zkrátil dovolenou! Celý týden byl pryč a přijel dříve, aby mě operoval. I celá následná péče byla super. Když to shrnu, když už se to muselo stát, stalo se to asi na nejlepším místě.

aneta-holasova-v-nemocnici-v-bernu

V nemocnici v Bernu pár dnů po operaci. Zdroj: rodinný archiv

U nás v České republice nedělají plastiku předního křížového vazu dětem a mladistvým před dokončením růstu. To jsme naštěstí věděli od Terky Dvořákové, která u nás chvíli bydlela a také se jí podobný úraz stal. Bohužel musela s gymnastikou skončit /před 2 lety/ a stále ještě na plastiku čeká. Takže když nám ve Švýcarsku plastiku nabídli a popsali nám metodu, kterou to dělají, aby nenarušili růstové zóny, rozhodli jsme se pro ni. Jinak by to totiž asi byl i konec mého cvičení :-(

Rozhodli jsme se tak i přesto, že z důvodu poranění postranních vazů, které se musely 2 měsíce hojit v klidu, bez skrčování kolena, jsme nechali tu plastiku trochu zatuhnout. Ale po zhojení postranních vazů to nebyl moc velký problém ji rozhýbat :-)

4. Slyšela jsem, že vám hodně pomohli právě organizátoři ME, je to tak?

Ano, moc hezky se o nás postarali!
Ze závodní haly nás odvezli do univerzitní nemocnice, se kterou byli domluveni. A vše bylo hrazeno z jejich pojistky. Rodiče se pořád ujišťovali, jestli bude hrazena i plastika. Ale opravdu vše nám uhradili! Měla jsem i privátní pokoj, kde jsem byla sama, tedy do té doby, než tam se mnou byla mamka. Taťka  totiž v neděli musel odjet a jít do práce a mamka tam se mnou zůstala. A pak nás poslali domů letadlem! Nejdříve tedy taxíkem do Basileje, odkud letěl přímý let do Prahy. A protože jsem musela mít nohu nataženou, rezervovali pro mě 3 sedadla!

Aneta na cestě do Prahy. Zdroj: rodinný archiv

Na cestě z Bernu do Prahy, v letadle. Zdroj: rodinný archiv

5. Kdy jsi se vrátila zpátky do tělocvičny a jak probíhaly první tréninky?

Do tělocvičny jsem se vrátila po prázdninách a od té doby tréninky probíhají dost podobně.
Ze začátku jsem hlavně musela pořádně posílit stehno na té operované noze, protože jsem měla nohu samozřejmě asi tak poloviční. Takže jsem každý den jezdila hodinu až hodinu a půl na rotopedu a pak posilovala i ostatní části těla.
Nemám minimálně do konce roku dovoleno dělat vlastně nic. Nic, u čeho bych si mohla vaz znovu poškodit, protože je teď velmi křehký. Takže je to stále jen o posilování. Jediná gymnastika, kterou cvičím, je pár cviků na bradlech a stojková příprava, oboje s dopomocí trenérů, aby se mi opravdu nic nestalo. 

6. Neúčast na tréninzích během léta ti nejspíš umožnila strávit více času s rodinou a kamarády. Jak a kde jsi letošní léto strávila?

aneta-holasova-more

Anetka u moře. Zdroj: rodinný archiv

Obvykle máme volno 3 týdny na začátku prázdnin. Měli jsme naplánovanou dovolenou v Bulharsku a pak anglický tábor, který pořádá mamka. Vzhledem k tomu, že začátkem července bych si pobyt u moře ještě nemohla užít, museli jsme dovolenou posunout na srpen. I když ještě o berlích, užila jsem si anglický tábor s kamarády a jela jsem dokonce i na druhý turnus. A pak tedy pobyt u moře, i když ještě s velmi omezeným pohybem a ortézou do moře. V moři a v bazénu jsem si koleno docela hezky rozhýbala.

 

 

7. V září jsi také nastoupila do nové školy. O jakou školu jde a jak jsi se v ní zaběhla?

Začala jsem studovat na gymnáziu. Když už tedy nemůžu skoro nic cvičit, alespoň se právě trochu zaběhnu ve škole. Sice už mám domluvený individuální vzdělávací plán, ale zatím ho využívám jen neúčastí na odpoledním vyučování. Jinak chodím do školy normálně.

8. Máš od doktorů alespoň přibližný termín, kdy by ses mohla vrátit k plnému tréninku? Je šance, že tě uvidíme závodit v sezóně 2017? (ME, MČR)

Když půjde všechno dobře, od ledna bych snad mohla začít cvičit gymnastiku. Určitě ne hned hrrr a všechno. A snad od března již naplno.
To znamená, že na ME, které je velmi brzy, již v polovině dubna, se s největší pravděpodobností nestihnu připravit. MČR už bych se snad mohla zúčastnit, uvidíme :-)

9. Začíná nový olympijský cyklus. Máš nějaké sportovní cíle, které by sis v něm chtěla splnit?

Je to olympijský cyklus, takže cílem je určitě olympiáda :-)
Ale hlavně se nejdřív musím dát dohromady. Budu doufat, že koleno bude držet a zvládne tu velkou zátěž. Také doufám,  že jsem nezapomněla cviky, které už jsem uměla :-) a naučím  se i nějaké další. Budu chtít uspět na mezinárodní scéně, nejdříve zřejmě na MS v Montrealu.
No a samozřejmě se s holkama budeme snažit zabojovat o účast družstva na olympiádě. Bude to hrozně těžké, ale pokud nám vydrží zdraví, chuť do cvičení a budeme se posouvat výkonnostně, určitě se o to pokusíme!

Anetko, moc děkuji za rozhovor a přeji hodně energie do dalšího tréninku.

2 comments on “Letošní “Naděje” bez nadějné Anetky

  1. Určitě budem držet Anetce palce k rychlému návratu na gymnastické pódia.
    Miškovic

  2. Krásný rozhovor! Anetce moc držím palce, přeju, ať se sny stanou skutečností a ta olympiáda vyjde celému týmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

International gymnastics Twitter account about gymnastics