Troufám si říct, že čtete nejlepší rozhovor, který zatím na blogu vyšel! Myslím, že Anetku představovat nemusím. Juniorská mistryně ČR to nepotřebuje, beztak jí všichni znáte 🙂
Neměla jsem možnost potkat jí osobně, nicméně díky svým odpovědím na mě působí jako intelingentní mladá dáma, která ví, co chce. Ví, že za úspěchem se schovává mnoho dřiny a odříkání. A že bez srdíčka to zkrátka nejde.
S Anet jsme zhodnotili letošní sezónu a podívali se na to, co jí čeká příští rok. Víme, proč jí ve Vítkovicích a v Liberci trápila bradla. A prozradila i pár věcí ze soukromí. Třeba jak tráví vánoční svátky…
—–
1. Rozhovor je součástí rozhovorové štafety. Takže začnu otázkou, kterou ti položila Dominika Ponížilová.Co by se muselo stát, aby si skončila s gymnastikou?
Gymnastika mě moc baví, takže problém s motivací nemám. Mimo vážných zdravotních komplikací asi jen kdyby se zásadně změnily podmínky.
2. Uvažovala si už vůbec někdy, že bys s gymnastikou skončila? Nebo že by ses jí věnovala jen tak pro radost na méně profesionální úrovni?
Někdy je lepší období, někdy horší. Ale zatím nikdy jsem nedošla do fáze, že bych přemýšlela o ukončení.
Kdyby k tomu došlo, bylo by dost těžké přejít k rekreační gymnastice. Líbí se mně bojovat o nejvyšší mety, tak pokud bych měla skončit s vrcholovou gymnastikou a nebylo by to z vážných zdravotních důvodů, asi bych zkusila jiný sport.
Ale vrcholová gymnastika je můj život, takže o tom opravdu nepřemýšlím!
3. Kdo tě v gymnastice nejvíc podporuje a motivuje?
Určitě rodiče. Bez jejich podpory by to vůbec nešlo. Tvrdému tréninkovému režimu se musí přizpůsobit celá rodina. Vše se plánuje podle tréninků, závodů a soustředění. Oba se mně velmi věnují, pomáhají mně se školou, vozí mě na rehabilitace a regenerace a mnoho dalších věcí. Podporují mě i na všech závodech.
A s maminkou si o gymnastice hodně povídáme. Hlavně o tom, co se na tréninku daří a co třeba ne. Vždy mě povzbudí, když se zrovna daří trochu míň, když se mi nechce na trénink nebo mám prostě jen horší období.
4. Máš nějaký gymnastický vzor?
Vždycky se mně líbila Shawn Johnson.
5. Pojďme teď trochu zhodnotit letošní sezónu, která se postupně chýlí ke svému konci. Jak bys zhodnotila letošní podzimní sezónu českých juniorek? Co se vám povedlo/nepovedlo a co si s holkami do dalších závodů odnášíte?
To je těžké hodnotit juniorky jako celek.
Je ale dobré, že jsme hodně vyrovnané, že to není jen o jedné nebo dvou gymnastkách tak jako v ženách. Třeba v Liberci jsme měly velmi vyrovnané družstvo a když se trochu nedařilo jedné, zastoupila jí druhá. Proto jsme tam také dosáhly velmi dobrého bodového hodnocení a umístění. Skončily jsme sice třetí, stejně jako loni, ale to nezávodily Číňanky. Loni jsme byly třetí za Britkami a Maďarkami. Maďarky jsme letos porazily a k Britkám jsme se přiblížily. Loni jsme za nimi zaostaly o 8 a půl bodu, letos jen o 4 a půl 🙂
A co si odnášíme? Snad ponaučení z našich chyb, ale i vědomí, že jsme schopné udělat dobrý výsledek, a to i na mezinárodní úrovni.
6. Jak bys zhodnotila své výkony v uplynulé sezóně? Vím, že se ti příliš nedařilo na bradlech, ale jinak vcelku úspěšná sezóna, nebo ne?
Myslím, že byla velmi úspěšná! Získala jsem titul mistryně ČR ve víceboji, na přeskoku a na kladině a ještě stříbro na bradlech a na prostných. Kvalifikovala jsem se na EYOF, kde jsem postoupila do finále víceboje a tam obsadila 19. místo.
A ty neúspěchy na bradlech – ano, ve Vítkovicích i v Liberci jsem se na bradlech velmi trápila a po zásluze jsem dostala velmi nízké, dokonce jednociferné známky. Ale to bylo z největší části způsobeno přechodem na řemínky. Do EYOFu jsem cvičila jen s obvázky. Takže až v srpnu jsem poprvé navlékla řemínky a chvíli trvalo, než jsem si na ně zvykla. Teď už je to docela dobré a na zatím posledních závodech ve Francii, v Combs la Ville, už jsem zacvičila bradla slušně.
7. Jaké závody tě čekají ještě v letošním roce?
Letos už mě čeká jen Extraliga teď v sobotu v Brně.
8. Co byl pro tebe nejtěžší moment v celé sezóně?
Asi ta změna na bradlech.
9. Na co naopak budeš nejraději z letošní sezóny vzpomínat?
Určitě na EYOF. Byl to krásný závod. A ne jen závod, moc se mně líbila olympijská vesnice, atmosféra a všechno okolo.
10. A co sezóna příští? Jaké největší závody tě čekají? Máš nějaké cíle, o které budeš usilovat?
Samozřejmě bych se chtěla kvalifikovat na juniorské mistrovství Evropy a v případě úspěšné kvalifikace bych chtěla dosáhnout co nejlepšího výsledku.
11. Co dělá ráda Aneta Holasová, když zrovna není v tělocvičně a necvičí gymnastiku?
Moc času opravdu nezbývá. Věnuji se škole, angličtině, rehabilitaci a regeneraci. Ale snažím se také strávit nějaký čas s rodinou a s kamarády. Také se ráda podívám na film, v televizi nejradši sleduji kriminálky (Vražedná čísla, Havaj 5-0 a Medium) a sport, mimo gymnastiky nejraději biatlon.
12. Zkoušela jsi někdy i jiné sporty než gymnastiku? Jak si se k ní vlastně dostala?
Už od malička jsem chtěla „skákat do písku“ (skok daleký). Tak mě mamka vzala na pár atletických tréninků. Trénink se skládal hlavně z obratnostních cvičení, které jsem dělala už 2 roky v gymnastické přípravce. A ke skoku dalekému bych se nedostala hodně dlouho. Takže to nemělo smysl. A pak už by stejně ani nebyl čas. Když jsem byla vybraná z přípravky do závodního družstva , měly jsme tréninky častěji.
A jak jsem se dostala ke gymnastice? Od malička jsem měla ráda pohyb. Od 6 měsíců jsem „plavala“, s maminkou jsme chodily na cvičení rodičů s dětmi a do sokola. Doma jsem se také nezastavila. Měli jsme doma kruhy a já na nich pořád visela, nejčastěji hlavou dolů. Tak mě maminka přivedla do gymnastické přípravky. Mamka dodnes říká, že to byl velký zázrak, že jsem se tam vůbec nechala nechat, protože jsem nikde nechtěla být bez ní. Asi se mi tam líbilo už od první chvíle 🙂
13. Co třeba ráda jíš? Máš třeba před závodem nějaké oblíbené jídlo?
Nejčastěji jíme drůbeží maso, rýži, těstoviny, ovoce a zeleninu. Oblíbených jídel mám více, třeba kuře na paprice, stroganov, losos s bramborovou kaší, krůtí soté s pórkem a špenátem a další.
Před závody jím něco lehčího, třeba nějaké jídlo s rýží.
14. Oblíbená barva?
Fialová a tyrkysová.
15. Jak ti jde škola? Které předměty tě baví a které bys naopak vynechala, kdyby to šlo? Jde vůbec zvládat školu při tak náročném tréningu?
Do školy chodím jen na tři vyučovací hodiny denně, jen ve středu na pět. Základní škola se docela dá zvládat i s náročnými tréninky, zatím jsem měla vždy samé jedničky. Ale musím se školním povinnostem věnovat po tréninku a o víkendu. Uvidíme, jak půjde s tréninky skloubit střední škola…
Nejvíc mě asi baví zeměpis a matematika. Některé předměty mě baví o něco míň, ale o žádném nemůžu říct, že by mně vyloženě vadil.
16. Jak trávíš vánoční svátky? Dodržujete nějaké vánoční zvyky? Máte mezi svátky také delší tréninkové volno?
Máme delší volno. Loni jsme měly skoro 2 týdny. Předloni jsme měly tréninky i mezi svátky. Na vánoce nejezdíme ani na hory, ani do tepla. Trávíme je doma a moc se na ně těším.
S mamkou pečeme perníčky a linecké, na víc mně většinou nezbyde čas. A krásně si vyzdobíme byt. K večeři je tradiční kapr s bramborovým salátem (pro mě kuřecí řízek). Sledujeme pohádky a užíváme si toho, že jsme spolu.
17. Kdyby sis mohla vybrat jednu gymnastku, s kterou bys měsíc trénovala, kdo by to byl a proč?
Jak už jsem zmínila, měla jsem moc ráda Shawn Johnson. Takže kdyby to šlo, tak s ní. Myslím si, že jsme docela podobné typy. Silové, ne úplně flexibilní, s dobrým odrazem.
18. Teď trochu vážnější téma.. Jak vnímáš fakt, že česká ženská sportovní gymnastika příští rok nebude mít zastoupení na letní olympiádě v Riu?
Je to samozřejmě hrozná škoda!
Bohužel u nás až do kategorie žen vydrží z různých důvodů jen velmi málo gymnastek. Vzhledem k vážným zraněním Kristýny Pálešové a Anny Marie Kányai leželo břemeno reálně jen na Veronice Cenkové a asi ten tlak byl moc velký. Po 2 pádech z jejího oblíbeného nářadí bylo jasno L Ale chudák Veronika, ta za to nemůže! Může za to velmi úzká ženská špička.
19. Myslíš, že to vaše generace může za čtyři roky změnit a zabojovat případně i o účast českého týmu na olympiádě? Nebo se alespoň dostat do dvadsetčtyřky nejlepších států?
Určitě v to doufám!!
Pokud nám všem vydrží zdraví a motivace a budeme zvyšovat výkonnost, 24 by mohla být reálná. Dostat se ale do 12 bude hrozně těžké…
20. Kdybys mohla změnit jednu věc v české gymnastice, co by to bylo?
Změnit by se toho mělo víc, ale asi bych začala prezentací. Jeden z našich nejúspěšnějších sportů je teď úplně na okraji zájmu. O gymnastice není nikde slyšet, nepíše se o ní, aby jí vysílali v televizi, to je svátek. Kdyby se správnou prezentací dostala více „do kurzu“, mohla by zajímat i nějaké sponzory a ti by mohli přinést peníze na vybavení, trenéry, zahraniční závody a další.
21. Juniorky v SG Bohemians patří mezi českou nynější špičku, váš oddíl bezesporu generuje mnoho talentů. Pociťuješ občas nějakou vzájemnou rivalitu nebo jste kamarádky?
Určitě jsme kamarádky! 🙂 Jsme samy sobě rivalkami, ale v pozitivním slova smyslu. Vzájemné soupeření nás posouvá dál.
22. Koho nominuješ pro další rozhovorovou štafetu?
Nominuji rovnou dvě, dvojčata Měrkovy 😉
23. Na co by ses jich zeptala?
Využily jste někdy toho, že jste dvojčata a lidé si vás pletou?
—–
Také fandíte Anetce? Napište jí to do komentářů pod článkem zde nebo na Facebooku. Určitě jí to udělá radost 🙂
Marta
16 prosince, 2015 at 6:22 pm
Je senzační vidět, že má „bohemka“ tolik špičkových juniorek. Anetce moc fandím a držím palce, aby i s holkama vydržela až do seniorek a mohly bojovat o další olympiádu.
Dvojčata Měrkovy: „Když se spolu chvilku nevidíme, hned se nám stýská.“ | Svět sportovní gymnastiky
16 února, 2016 at 9:43 am
[…] pokračujeme i roce 2016. První letošní díl nás zavede do pražské Bohemky. Aneta Holasová předala před Vánoci slovo svým oddílovým kamarádkám Adéle a Vendule […]
Marie Nevrklová: „S přestupem do Brna mi hodně pomohly holky z týmu“ | Svět sportovní gymnastiky
24 srpna, 2016 at 4:09 pm
[…] k rozhovorové štafetě. Z Prahy (poslední dva rozhovory byly s gymnastkami z SG Bohemians Anetou Holasovou a dvojčaty Měrkovými) jsme se přesunuli do Brna za šumperskou rodačkou Maruškou Nevrklovou. […]