Olympionička Hana Říčná Jessen: „Nejtěžší byla neúčast na LOH 1984. Byla jsem ve své životní formě.“

Posted on by 2 comments

hana ricna 1Je účastnicí letní olympiády v Soulu v roce 1988. Je poslední českou gymnastkou, která do Česka přivezla medaili z Mistrovství světa. A je také maminkou jediného českého reprezentanta ve sportovní gymnastice, který se zúčastnil letní olympiády v Riu v roce 2016. Když mi kývla na rozhovor, byla jsem nadšená! Povídaly jsme si o její závodní kariéře, o její práci trenérky v USA, o dětech.. 

O její gymnastické kariéře


1. Pojďme to vzít to od začátku. Kdo vás přivedl ke gymnastice?

Ke gymnastice mě přivedli rodiče. Nebylo se mnou k vydržení, ostatně stejně jako s většinou malých dětí. Pořád jsem někde lezla – na nábytek, ledničku atd. Tak mě zavedli na gymnastiku.

2. Kolik vám bylo let?

Měla jsem 4 roky.

3. Máte medaile z MS a z ME někde doma vystavené? Na kterou jste nejvíce hrdá?

Medaile vystavené nemám, jsou schované ve skříňce. Teď u nás visí na zdi jen medaile dětí. Nejvíc hrdá jsem na všechny medaile ze světových soutěží.

hana ricna 34. Na co máte ze své závodní éry nejlepší vzpomínku? Je naopak něco, na co nevzpomínáte ráda?

To se dá těžko říct. Hezkých vzpomínek mám spoustu. Jedna z nejlepších je vítězství na japonském závodu Chunichi Cup (1985). Na co nevzpomínám ráda.. hmm.. toho je také dost. Nejtěžší asi byla naše neúčast na OH v roce 1984. To jsem byla ve své nejlepší formě a na naši náhradní olympiádě jsem obsadila 2. místo celkově a 2. místo na kladině. Nevzpomínám ráda ani na moje zranění ramene na závodech Ahoy Cup v Rotterdamu (1986). Podstoupila jsem dvě operace a ztratila rok a půl závodní činnosti.

5. V kolika letech jste přestala závodit a proč?

S gymnastikou jsem skončila po OH 1988 ve 20ti letech. Po zranění a operacích už nebyl můj výkon na OH takový, jak bych si představovala. To, že jsem se nedostala do finále na bradlech a na kladině mě docela zlomilo. Už jsem neměla sílu dál pokračovat. Chtěla jsem to ještě zkusit do příštího ME, ale už jsem na to neměla. Ani fyzicky, ani psychicky.

6. Potkala jste se někdy osobně s Věrou Čáslavskou?

S Věrou Čáslavskou jsem se potkala několikrát. Na trénincích, na závodech i na závodech v zahraničí, kam s námi mnohokrát jela. Byla vynikající gymnastka a perfektní člověk. Vždy nás uměla podpořit a motivovat. Velice jsem si jí vážila.

O práci trenérky v Parkettes

7. Jak jste se vlastně k práci trenérky gymnastiky v USA dostala? Dostala jste nabídku od konkrétního klubu nebo jste věděla, že chcete zkrátka do ciziny a práci jste hledala záhy?

Po vystudovaní FTVŠ v Bratislavě jsem trénovala v Brně. S Honzou Komrskou jsem vedla krátkou dobu i juniorskou reprezentaci. Chtěla jsem ale jet na chvíli někam do zahraničí a domluvila jsem si práci ve Vídni . Z toho ale sešlo, tak jsem si přes známé domluvila práci v gymnastickém klubu na Floridě. Původně jsem chtěla zůstat dva až tři roky a vrátit se domů. V tělocvičně jsem se však seznámila se svým budoucím manželem Lorinem a ještě v tom roce jsme se vzali (14.10.1995).

8. Pracujete jako trenérka v prestižním americkém gymnastickém klubu Parkettes. Vystřídala jste několik gymnastických klubů nebo děláte v Parkettes od začátku?

hana ricna 2V Parkettes pracuji teprve 3 roky. Z Floridy jsme se přestěhovali do Connecticutu (blíž k Lorinově mamince) a pracovali v klubu tam. Po té jsme si otevřeli svůj vlastní gymnastický klub nejprve v Connecticutu (7 let) a potom v Rhode Islandu (8 let). Po celou dobu jsme trénovali s manželem dohromady a vychovali spoustu gymnastek. Davidovi jsme dali všechny základy a Sandru jsme trénovali do úrovně level 8 (teď je level 9 a příští rok jde do 10, což je nejvyšší level před elite). Potom ale manžel vážně onemocněl. V současné době je v invalidním důchodu a už nemůže chytat děti. Když jsem se doslechla, že Parkettes hledá trenéry, přestěhovali jsme se i s našim běloruským trenérem, který trénoval Davida, do Pennsylvánie.

9. Kolik a jak starých dětí trénujete? Podílíte se i na přípravě elitních gymnastek v Parkettes, např. Margzetty Frazier?

V současné době trénuji dvě skupiny dětí. Šestnáct dětí na úrovni level 4 (to jsou ještě povinné sestavy) a šeštnáct dětí na úrovni level 6. To je první level s volnými sestavami. Kromě závodních děti mám rekreační děti (tzv. classes, preschool a day care). No prostě všechno. Elitní gymnastky netrénuji, je to velká zodpovědnost. Navíc musíte každý měsíc cestovat na národní tréningový kemp do Texasu. Chci raději zůstat u menších dětí.

10. Jak funguje velký americký gymnastický klub? V USA se v gymnastice na rozdíl od Česka točí docela dost peněz. Co by bylo podle vás přenositelné i do skromných českých podmínek?

Těžko říct. Parkettes je jeden z prvních klubů v USA, který byl velice úspěšný a udržel si dobrou pověst a kvalitu gymnastek. Příští rok slaví 50 let existence a myslím, že mají přes 1000 studentů. Každý rok mají gymnastky v reprezentačním družstvu. To, že se v USA v gymnastice točí hodně peněz, je pravda. To si v Česku lidé ani nedovedou představit, kolik taková gymnastka platí za tréninky, startovné, hotely, dresy, kempy atd. Nevím, co by z toho bylo přenositelné do českých podmínek. V USA jsou všechny kluby soukromé a sportovci platí hodně peněz.

O rodině..

hana ricna děti11. Máte dvě děti, obě jdou ve vaších šlápějích a věnují se gymnastice. David je českým fanouškům důvěrně známý, byl jediným našim reprezentantem, který se probojoval do Ria. Sandra zatím tolik známá není. Změní se to? Plánuje také reprezentovat Českou republiku?

Zatím to plánuji já s manželem. Je mým velkým snem, aby obě mé děti reprezentovali Českou republiku. Sandra se tomu zatím brání, ale myslím, že o tom začíná přemýšlet.

12. Česku by se pomoc hodila zejména při kvalifikačním procesu družstva na olympiádu příští rok v Dauhá a přespříští rok v Stuttgartu. Jaký ročník Sandra vlastně je?

Sandra je ročník 2002. Příští rok jí bude 16 let, to je ideální věk.

13. Většina Čechů zná Davida pouze jako člena české reprezentace a účastníka LOH v Riu. Málokdy už však ví, že jen pár měsíců poté začal závodit za Stanford v rámci univerzitní ligy. Je v rámci NCAA stejně úspěšný?

Zatím ještě ne. Zatím ho stavěli jen na dvě/tři nářadí, což je velice dobré na studenta 1.ročníku. 
14. David letošní ME zmeškal kvůli povinnostem ve Stanfordu. Uvidíme ho letos alespoň na MS v Montrealu?
Ano, MS v Montrealu by se David rád zúčastnil. 
15. Přivedla jste děti ke gymnastice vy nebo si k ní našly cestičku sami?
S manželem jsme oba trenéři. Obě děti defacto vyrůstaly v tělocvičně.
16. Jak náročné je pro vás jako maminku mít doma dva vrcholové sportovce? Jak moc to ovlivňuje chod domácnosti?

David je teď na škole, takže doma není. A manžel už nepracuje. Ale jinak jsme byli vždycky taková bláznivá domácnost. Večeře jsem dětem brávala do tělocvičny a víkendy jsme trávili na závodech. Když jsme letěli někam dál na závody, tak jsme se z toho snažili udělat mini dovolenou.

17. Vracíte se do Česka často?

Do Česka se vždy vracím ráda. Když jsme měli svou tělocvičnu, jezdila jsem skoro každý rok. Teď jedu po třech letech. Mám doma rodiče, sestru s rodinou a další příbuzné. A taky hodně přátel.

Hana Říčná dnes

hana ricna 518. Jaká byla Hana Říčná před 30ti lety a jaká je teď? Co se za tu dobu změnilo?

Tak to nevím. Jsem pořád stejná, jen o třicet let starší :-) Změnilo se to, že žiju v USA a že gymnastiku za mě převzaly moje děti.

19. Gymnastika vás doprovází celý život. Je však kromě ní také nějaký jiný sport, o který se zajímáte? Zbývá čas i na jiné (nesportovní) koníčky? 

Kromě gymnastiky není čas na žádný jiný sport. Samozřejmě fandím všem českým sportovcům. Na koníčky mi také nezbývá moc času. Mimo starání se o domácnost si ráda večer sednu k televizi a podívám se na nějaký oblíbený seriál. A také si ráda poslechnu české písničky z osmdesátých let.

20. Zůstali vám nějací přátelé z doby, kdy jste závodila? Jste s kterými v kontaktu doteď?

Přátel mám hodně. S mou nejlepší kamarádkou se známe od čtyř let, když jsme začínaly s gymnastikou. Dále mám kamarádky z mé závodní kariéry, z kterými jsme v neustálém kontaktu.

21. Co by jste vzkázala stávajících mladým generacím gymnastek u nás v Čechách? Spousta z nich k vám pořád vzhlíží.

Chtěla bych jim popřát hodně štěstí a hlavně zdraví. Doporučuji si vytvořit nějaký cíl a jít za nim a nikdy se nevzdávat. Gymnastika je těžký, ale krásný sport. Když se dostanete na nejvyšší stupně vítězů a vidíte tam viset naši vlajku, tak je to opravdu krásný pocit. A stojí to za všechnu tu dřinu a odříkání!

2 comments on “Olympionička Hana Říčná Jessen: „Nejtěžší byla neúčast na LOH 1984. Byla jsem ve své životní formě.“

  1. Obdivovala jsem Vás, když jste závodila, držela Vám palce a moc mě mrzelo, že jste brzy přestala po zranění závodit. Zato teď jsem štastná, že jste u gymnastiky vydržela do dnes. Sleduji usa gymnastick a jsem v úžasu, jaké mají podmínky tam a u nás. Přála bych si, aby se to tu konečně hnulo a gymnastika tu byla populární stejně jako před lety. Držím Vám palce a přeji mnoho úspěchů v trénování a úspěchů Vašich dětí. Já jsem gymnastiku milovala v dětství celým svým srdcem, jenže jsme bydleli na malé vesničce a rodiče neměli auto ,aby mě dováželi do města na tréninky. Až dodnes mi neujde žádný šampionát a jsem při závodech v duchu s gymnastkami na pódiu. Mějte krásný den a děkuji,že jste si udělala čas na můj článek. S pozdravem Marie

  2. […] přijede Sandra Jessen, dcera české olympioničky Hany Říčné Jessen, která přijela už loni, ale kvůli zranění v rozcvičení do závodu ani nenastoupila. Podle […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

International gymnastics Twitter account about gymnastics