„Jedu do Glasgow na MS v gymnastice!“
„Ehm.. co..? Proč jako? Na gymnastiku?“ Takhle nějak zněli nejčastější reakce mých kamarádů a rodiny, když jsem doma poprvé vychlila, že bych jela na letošní Mistrovství světa naživo.
Tak jsem se rozhodla napsat inzerát (Nechcete na výlet do Glasgowu? Zn. spousta dobré gymnastiky). Už už to vypadalo, že se nikdo nejede, až mi jednou zavolal Petr Čondl, tatínek malé gymnastky Clarissky z Mostu. Slovo dalo schůzku v pražské restauraci a bylo rozhodnuto!
Asi dva týdny na to jsem měla další telefonát a přidaly se k nám i Lucka, Káťa a Helena Řezníčkové z České Skalice. Heh, a pak že v Čechách není o gymnastiku zájem 😉
Fotoreport dělám hlavně proto, abych vás nalákala a přidaly jste se další rok k nám. Myslím, že české gymnastky potěší, když v hledišti uvidí mávat českou vlajku! A podporu si určitě zaslouží!
1. den
Děkujeme Petrovi Čondlovi a jeho bráchovi, který statečně snášeli žvanění pěti ženských v autě na dlouhé cestě Most-Praha-Česká Skalice-Wroclaw.
Společné foto z wroclavského letiště a vyrážíme směr Glasgow v čistě dámské sestavě..
Hlavně se před cestou pořádně nadlábnout, že ano.. 😉
Po přistání nás na letišti vítalo několik plakátů a poutačů, z kterých bylo jasné, že v Glasgow to teď gymnastikou opravdu žije.
Do hotelu jsme dorazily asi v půl druhé ráno, takže rychle spát.. 😉
2. den
Hned ráno nás čekalo první překvapení. Ve stejném hotelu bydlely také některé národní výpravy. Na hotelové recepci jsme potkaly třeba uruguayskou gymastku.
Natěšené na večer jsme šly jsme okouknout halu, kde mělo večer vypuknout finále družstev.
Povinné foto se Skotem v národním kroji (ano, je to sukně)..
.. trochu se vyblbnout ve městě..
.. a míříme zpátky k SSE Hydro Aréně.
Dospělá část výpravy jela vyzvednout lístky, zatímco ta mladší utíkala podívat se naživo na své idoly.
Obejít všechny atrakce a připravit se na hlasité fandění nám šlo na jedničku ;)..
A závod může začít! Američanky, Rusky, Italky, Britky, Číňanky, Holaňdanky, Japonky a Kanaďanky už se rozcvičují.
Je to naprosto parádní zážitek, který vůbec nejde srovnat s tím, když doma u počítači na Youtube sledujete online přenosy závodů. Jednak ta atmosféra.. všichni povzbuzují, třískají, křičí, fandí.. Všechny zdary i pády zkrátka prožíváte mnohem intenzivněji. A právě proto jsme během závodu vůbec nefotily a naplno si ho užily!!
Mladší část skupiny nás pak ukecala, ať jdeme vystát frontu na autogramy a focení se závodnicemi. Ne všechny měly chuť přijít mezi malé fanoušky. Těm, co tak udělaly, patří velký dík, protože holky měly velkou radost.
Těšíte se na fotografie z dalších dnů našeho výletu? Prohlídku města a finále ve čtyřboji vám shrnu v dalším fotoreportu.
